Těším se Argentino
Skoro po čtyřiceti letech se pojedu podívat do Argentiny, na místa, kam jsem posílala svoje obrazy v pětadvaceti letech do Galleres de Pintura v Buenos Aires panu galeristovi a báječnému člověku Carlosu Hahnovi. Nasměroval moji cestu životem, učil mě malovat přes moře a taky pochopit, že namalovaný obraz se musí prodat a někdo ho musí chtít – musí to být láska na první pohled. Nikdy jsme se osobně nesetkali, ale pět let spolupráce s jeho galerií mi dala víc než-li Akademie. Půjdu podívat do Paraguayské ulice, jestli v čísle 23 není Galleres de Pintura. Věnuju tichou vzpomínku Carlosovi, který už dlouho není mezi námi (zemřel v roce 1980).
V Argentině budu skoro měsíc a jsem na tu zemi hodně zvědavá. Po příletu do Buenos Aires, kde na nás budou čekat přátelé, pojedeme autem do Mendozy , potom do vinařské oblasti Lujan de Cuyo, dále k chilské hranici do Puente del Inca (Aconcagua), pokračovat do provincie San Juan – město San Juan do národního parku Valle de la Luna, dále cesta do Cordoby, Rosaria a zpět do Buenos Aires.
Ve čtvrtek lodí do urugvayského Montevidea, které vždy mělo pro mě kouzlo tajemnosti už podle jména, kde zůstaneme tři dny v hotelu Esplendor a plavba zpět do B.A. do hotelu Carsson. Ještě si prohlédneme město a koupíme si argentinský klobouk a poletíme domů. Těším se na argentinskou krajinu, víno a steaky.
Musím promluvit s přítelem Juanem Braunem, jaké mi dá rady před mojí cestou do Argentiny, kam jedu s manželem Pavlem a dobrými známými z Mnichova Petrem Suchardou a jeho ženou Quicou, rodilou Argentinkou. Jsem moc ráda, že nás na cestu po Argentině pozvali.